Naše první lyžařská výprava

Rok s rokem se opět sešl a sním první sníh a naše (moje) první běžkování  zasněženou krajinou… Jako tradičně jsme sezonu zahájili na Ramzové, kde jsme přijeli a naše první kroky vedli do místní restaurace, kde jsme se před výšlapem posilnili a pak už jen se dobře obléct, protože bylo hustě zataženo a foukál vítr a schutí do stopy.

A kdo teda jel kromě mě Petr s Iris, Lenka a Lukes. Jeli jsme klasickou cestou s Ramzové směr petříkov a čekal nás na horizontě prví ostrý sjezd, který dopadl pro všechny dobře, protože nikdo nespad. Zde jsme se s Lukesem rozhodli, že namažem lyže aby nám to do kopce tolik neklouzalo, protože jsme šli vrchem nad Petříkovem. Cestou stále foukal silný vítr aš když jsme vstoupili do lesa po tradiční magistrále, kde většina chodí vítr se sklidnil i hustý porost kolem nás zabraňoval větru. Stoupali jsme víš a víš a na našem pravidelném rozcestníku jsme se rozhodovali jestli půjdem klasicky přímo na Císařskou boudu a nebo jestli směrem na Smrk což se nakonec stalo a myslím, že jsme udělali dobře, protože jsme si to aspoň více užili když jsme projížděli tou krásně zasněženou krajinou po hřebenech hor. Cesou jsme potkávali lyžaře a bylo vidět, že stopy nahoře nebyli ještě moc projeté, protože sezona teprve začínala a navíc se zde zas tak moc nejezdí. Bylo stále zataženo a chvílemi i sněžilo.Cesta jinak byla perfektní a za chvíli jsme dojeli na Paprsek, kde tak jako vždy tak i dnes bylo narváno, ale i přesto jsme si našli místo, kde jsme poseděli u tradičních borůvkových knedlicích, které opět nesklamali, protože byli výborné. Sedělo se dobře, ale museli jsme se nakonec zvednout s vihřáté světnice a vydat se na spáteční cestu na Ramzovou. Tak to byla naše první lyžařská výprava této začínajicí zimní sezony, která se vydařila, protože sněhové podmínky byly velmi vinikající velmi jsem si jízdu užíval hlavně při spáteční cestě, protože jsem fičel dolů jako vítr.