Rekonstrukce bitvy v Nyse

Je tomu už ňáký ten týden, když mě a ostatním lezcům napsal Václav jestli by se někdo z nás nepřidal k Javornické dělostřelecké gardě, která se bude účastnit bivy v Nyse. Střetnou se zde na bojišti vojska Pruska a Francie pod vládou Napoleona. Hned jsem s chutí odpověděl, že se určitě přidám, protože mě historie vždy velmi bavila takže to pro mě byla ideální příležitost se na chvíli přenést do doby císaře Napoleona a jeho vítězných bitev.

A kdo teda všechno jel kromě mě. Samozřejmně Václav, František, Peťka a Janča od Pepi. Kolem půl deváté jsme tedy vyrazili  a cílem byla pevnost s názvem Ford 2 sídlici v Nyse, kde byl i náš základní tábor. Po příjezdu jsme se ve městě chvíli motali než jsme objevily ukazatele, které nás navedli až do pevnosti.

Když jsme přijeli na místo a zaparkovali tak jsme se pěšky vydali do pevnosti. Cestou jsme už potkávali různé vojenské oddíly, které pochodovali sem a tam. Dokonce jsem slišel a následné viděl vojenský jezdecký oddíl a obdivoval jsem jejich pěkné uniformy. V táboře už čekali ostatní kteří už tam byli od pátku. Byl tam pochopitelně taťka od Vaška, Lomi ze svoji chotí a taky dobrá parta Rumunských kamarádu z Bíle Vody. Nebyl čas na vysedávání hned nám velitel kterým byl pan Dopita starší rozkázal navléc si uniformy, protože jsme se šli společně fotit. Podle předem schváleného harmonogramu od pořadatelů. Po focení jsme si chvíli  spočli a zároveň se domlouvali jak to bude probíhat dál. Chystali jsme se tedy na průvod městem, který byl v délce asi jednoho kylometru. Část dělostřelců s velitelem odjeli dřív aby mohli  smontovat obě dvě děla. No a mi ostatní jsme se v doprovodu krásných to žen jak se od vojáka sluší a patří vypravili né do kočáru, ale do přistavěných autobusů, kde celá armáda nastoupila a odjela do města na pochod.

Po příjezdu jsme ještě šli kousek pěšky až téměř k náměstí, kde jsme se sešli s klukama a rozdělili se na dvě družstva, protože jsme měli dva kanony. Posádku tvořilo 6 statných mužů a každý měl přidělenou určitou funkci. Já jsem měl za úkol po každém výstřelu týčí pročistit kanon, David házel do hlavně střelný prach, Franta druhou tyčí zatlačil střelný prach až dozadu aby další mohl propíchnout stř. prach, Lomi vždy po té přisypal ještě trochu stř. prachu a na povel velitele Václav odpálil kanon. Než k tomu všemu došlo nastal dlouho očekávaný průvod. Armáda se spořádaně dala do pochodu a lemující dav přihlížel, fotil, natáčel a obdivoval historické unyformy. Došli jsme na náměstí zde jsme vypálili dvě salvy a asi půl hodiny měli pauzu na odpočinek. Procházejíci občané měli možnost se vyfotit s děly a s některými vojáky. Nesmím taky dodat, že salvy to byly pořádné až to ve mě zadunělo nečekal jsem, že to bude tak velká rána. Horko bylo pořádné a tak jsme s Frantou a s Václavem zašli ochutnat místní pivo. Po té jsme se vypravili stejným způsobem tak jako jsme přijeli zpátky do pevnosti na oběd. Oběd byl vinikající a poněm následovala pěkná prohlídka útrobami pevnosti kterou nás provedl Vašek i s krátkým výkladem. Byl tam skvělý chládek a nepřetržité množství dlouhých chodeb z nichž nekteré byly i slepé. Den jsme si krátili dobrou zábavou, jídlem a hrou karet, protože mezi námi byl i jeden manželský pár se synem Erikem ze kterým jsem hrál prší i někteří ostatní se přidali. Pivo teklo proudem ani nevím kolik jsem jich s Frantou a s Vencou za celý ten den vypil.

Čas byl nemilosrdný, bitva se blížila a tak se všichni velitelé odebrali na válečnou poradu. Po ní následoval onen verdik od velitele jak to vše bude probíhat a následné strojení se do uniforem. Hned jak jsme byli nachystani vyrazili jsme s pevnosti na bojiště. Ostatní vojáci včetně jízdy se postupně dávali taktéž do pohybu. Včetně kněze, protože tak jak to býválo na bojištích mnoho vojáku se domů už nevrátilo. Když jsme přišli na bojiště kde byla i improvizovaná vesnice a kde byli i naše holky zaujali jsme bojovou pozici a čekali na onen výstřel, který zahájil tuhle bitvu

Padl tedy výstřel a mi začali z obou kanonu pálit jednu ránu za druhou.  Kolem nás jezdila jízda a několikrát zaútočila na protivníka, pěchota se dala taky do pohybu a začala střílet o sto šest. Zanedlouho naše pěchota byla poražena a mi jsme začali s děly ustupovat, ale stále jsme stříleli, protože munice bylo stále dost. Naše jízda už pomalu taky kolabovala a tak jsme už zůstali jenom mi dělostřelci a pár ran proti postupujíci silnější pěchotě protivníka. Vypálili jsme poslední dvě rány, vytáhli šavle a muž proti muži jsme bojovali. Tohle však protivník nečekal, ale byl silnější a tak jsme nakonec všichni padli. Holky nás odnášeli na jedno místo, truchlili a farář nám dával poslední pomazání. Boj skončil zvedli jsme se, díváci radostné tleskali a mi jsme se spořádaně s děli a se zbytkem vojska odebrali zpátky do Ford pevnosti. Diváci stále tleskali, fotili i TV. kamery jsem tam zahlédl takže celkově si myslím, že se to všem moc líbilo.

A co jsme dělali po bitvě kromě toho, že jsme byli úplně mokří z těch uniforem, protože jak jsem se už zmiňoval bylo velké vedro. Bavili se a pili a jedli a fotili se aby jsme měli taky ňáke ty vzpomínky s této krásné nezapomenutelné akci.

Co říci na závěr všem díky za účast, dobrou atmosféru a skvělou týmovou práci a hlavně dík Vaškovi a jeho otci za oslovení nás lezců aby jsme se zůčastnili.

a jaké to tentokrát bylo opět to bylo krásné.

2 komentáře: „Rekonstrukce bitvy v Nyse

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Could create table version :No database selected