Rabštejn

photo_iconV sobotu odpoledne přijel pro mě Žaba a vyrazili jsme opět na další lezení a to, jak už název napovídá na Rabštejn, kde je výborné lezení v pěkné krajině. Cestou jsme vyzvedli Pepu a ve třech jsme pokračovali dál. Když jsme dorazili na místo, Pavel pro nás sjel druhým autem dolů, protože bez povolení se jezdit autem v lese nesmí. Tedy Lukáš s Pavlem a s Vencou už tam byli od rána a jelikož je Lukáš lesák smí jezdit po lesích.
Na nic jsme nečekali sbalili jsme věci na lezení a vydali se s Pavlem ke skalám, kde Lukáš s Vencou už lezli ňáké ty hodnotné cesty aspoň doufám. Když jsme je našli , koukali zrovna kterou cestu by si dali . Udělali jsme dvojice a pustili se do lezení.

Pepa se navázal, Žaba ho jistil a já vytáhl foťák a začal opět fotit ty hodnotné výkony. Hned ze začátku jak jsme později zjistili, dal si Pepa sedmičku, ale ze začátku jak jsem se díval to nevypadalo, ale jak po té kluci popisovali byly tam místa, které byly jak těžší tak lehčí. Žaba si také trochu po nadával jak ho Pepa shora dobíral. Ani se mu nedivím hned ze startu těžší cestu to už je něco, ale důležité je, že to nevzdal a dolezl až nahoru. No a co já já jsem odložil foťák a po dlouhém váhání  jsem si také vybral jednu cestu a dal se do prvního ondsajdu, který se mi povedl a byl jsem velmi rád. Jistil mě zkušený Pavel ze kterým jsem po celou dobu tvořil bezvadnou údernou dvojici. Když jsem začal lézt, byly tam trošku delší odlezy od jištění, ze kterými mám trošku problémy, ale jak jsem cvakl první preso už to bylo v pohodě akorát od posledního cvakání až nahoru byl delší odlez, ale byly tam dobré madla, dolů jsem se raději nedíval a tak jsem zdárně dolezl nahoru a dobral Pavla z hora ze kterého byl překrásný pohled na krajinu i pár fotek jsem udělal.

Hned jak jsme všichni slanili dolů, vybrali jsme si všichni cesty hned vedle sebe, které byly perfektní. Lukáš si dal pěkný koutek, který byl trošku náročný jak jsem si všiml Pavel si natáhl první svoji cestu a dobral mě z hora, no a Žaba si hned vedle taky natáhl jednu cestu. Byly to pěkné lehké cesty. Jak jsme tak vedle sebe lezli, vypadalo to jako na závodech, bušili jsme jednu cestu za druhou. Já jsem si ještě natáhl cestu co lezl Žaba, protože vypadala zajímavě a měl jsem pravdu před koncem byla poněkuď náročnější, ale zvládl jsem i poslední kroky a dolezl nahoru. Lukáš s Vencou šli mezitím lézt někde dál, kde jak doufám pokořili další hodnotnou cestu. Když jsem dobíral Pavla z vrchu, viděl jsem jak Pepa na konci skály tuším, že po hraně natáhl další cestu asi nebyla těžká, protože než Pavel dolezl za mnou Pepa byl nahoře co by dub a Žaba ho opět dolezl. Jak jsme se tak všichni rozprchli po útrobách skal začalo se už stmívat a tak jsme si s Pavlem ještě vybrali jednu cestu, kterou jsem už vloni lezl když jsem zde byl po prvé. Vybrali  jsem si ji proto, protože jsme chtěli shora vidět západ slunce to se sice nepodařilo, ale i tak byl zvrchu překrásný pohled. Šli jsme se ještě podívat za klukama, kteří také dolezli svoje cesty a společně odešli do pěkné hospůdky, kde jsme strávili večer v dobré atmosféře.

Druhý den ráno trošku sprchlo, ale stromy většinu deště zachytilo a tak jsme se z lesa, kde někteří z nás spali na zemi nemuseli přesouvat. Počasí se umoudřilo a tak jsme se po vydatné snídani opět s chutí vydali ke skalám. Pepa s Žabou šli o něco dříve a co lezli nevím, protože mi ostatní jsme se vydali o něco později lézt někam jinam, ale jak je znám určitě lezli pěkné cesty, které si užívali a měli z nich určitě radost.

My ostatní se vydali do jedné části, kde byly cesty poměrně lehké a patřičně jsme si je užívali. všechny se lezly bezvadně s Pavlem jsme jich vylezli tři a Lukáš s Vencou taktéž tři cesty. Tu poslední jak jsem lezl, zdála se, že bude taky bez problému jako ty předešlé cesty, ale hned na začátku jak jsem začal tahat nemohl jsem nastoupit a po několika pokusech to vypadalo velice špatně. Byly tam velmi malé chyty do prvního jištění, ale jak je o mě známo nevzdávám se jen tak rychle, ostatní také netrpělivě čekali a nakonec se podařilo nastoupit a vylézt až nahoru, kde už cesta byla bez problému.  Pavel si ji taky vyzkoušel, ale na druhého a pak jsme se přesunuli za Vencou a Lukášem , kteří lezli další cesty.

Zmíním se ještě o dvou cestách které jsme lezli. Ta první tu jsem vylezl téměř bez problému. Začátek byl OK. až po převis a pak to začalo musel jsem hodně zabojovat abych ten převis přelezl což se nakonec podařilo a nahoru už to šlo bez problému. Nahoře jsem si spočl a dobral Pavla shora. Dlouho jsem Pavla dobíral, protože nemohl právě ten převis překonat a navíc jak sám podotknul, vedle lezl i Venca se kterým se střídali aby ten převis přelezli. Jemu se to ňák podařilo a dolezl zamnou a Venca šel dolů. Ta druhá cesta to byla taková poslední tečka nakonec. Všichni čtyři jsme se přesunuli dál, kde byly vedle sebe dvě cesty a Pavel s Lukášem si ji natáhli a já s Vencou jsme za nimi dolezli. Obě dvě cesty byly dlouhé a krásné tak jako všechny ostatní.

Přesunuli jsme se opět do hospůdky na oběd, kde jsme počkali na Pepu a Žabu a odjeli domů. A jaké to tentokrát bylo opět to bylo krásné.

FOTO ZDE!

One thought on “Rabštejn

  • 12. 07. 2013 (09:06)
    Trvalý odkaz

    „Pepa byl nahoře co by dub“…. ostatní dole jako ža ludi.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Could create table version :No database selected