Skály v Ludvíkově
V sobotu jsme se vydali na další dvoudenní lezení do nové skalní oblasti, kterou jsme chtěli poznat jménem Ludvíkov. Ludvíkov je obec,která se nachází ve směru na Karlovu studánku a cesta nám trvala zhruba jednu hodinu. A kdo teda všechno jel Žaba, Lukes, Pavel a já.
Když jsme přejeli přes Videlský kříž a začali sjíždět začal jsem se více kochat a pozoroval jsem jak jsou ty naše hory krásně zabarvené, protože touhle cestou jsem už spoustu let nejel. Jak jsme sjeli dolů a dojeli do Ludvíkova chvíli jsme se zamotali, ale po chvíli jsme konečně našli skalní oblast, kterou jsme tak chtěli prozkoumat. Poté co jsme zaparkovali auto a sbalili se, vydali se lesem a po pár minutách jsme konečně došli na místo.
Vypadalo to na déšť, ale to nás neodradilo a šli jsme do toho. Já jsem lezl s Pavlem a Žaba s Lukášem. Ten den jsme lezli kousek od našeho základního tábora poměrně lehké cesty v obtížnostech zhruba 5 a 6.
Lukáš se navázal, Žaba ho jistil, s Pavlem jsme se dívali jak mu to jde a zároveň jsem začal fotit. Za chvíli jsem se i já navázal, Pavel mě jistil a šel jsem na moji první cestu. Lezlo se mi dobře, cesta to byla lehká a za chvíli jsem byl nahoře. Dobral jsem Pavla zvrchu, Lukes zase Žabu a pak slanili dolů. Vyměnili jsme si cesty, já opět tahal a za chvíli jsem byl nahoře. Cesta to byla trošičku těžší, ale zvládl jsem to dobře a opět jsem Pavla zvrchu dobral a i on opět bravůrně dolezl nahoru. Tentokrát jsme neslanili, ale obešli to a sešli dolů. Vyhlédl jsem si další skálu, kde byly dvě cesty. U té první jsem se chvíli pozastavil a přemýšlel jestli mám do toho jít či nikoliv. Nakonec jsem se rozhodl, že ano a udělal jsem dobře. Ze začátku jsem cvakl první a druhé preso a zjistil jsem, že to bude cesta poměrně svižná na tahání a opravdu to tak bylo cestou nahoru jsem nesměl moc otálet s cvakáním, protože by to asi nebyl čistý ondsaj. Byl jsem, ale rád, že to dopadlo dobře a mohl jsem si tak první den připsat tři ondsajdy, protože ještě jednu cestu hned těsně vedle jsem natáhl. Ale abych se vrátil ještě zpět hned jak mě Pavel spustil dolů, vzal jsem ho na druhého, ale zjistil, že to nejde a tak jsem ho spustil dolů. Já jsem si ještě teda natáhl jednu cestu hned vedle o které jsem se zmiňoval. Žaba s Lukášem si taky vyzkoušeli cestu hned jak jsem s Pavlem dolezl. Pak jsme se všichni sbalili a odešli ještě k jedné skále, kde si Lukáš vyhlédl jednu cestu kterou si chtěl vyzkoušet. Podle mě to byla poslední cesta, protože se schylovalo k dešti. Lukáš začal tahat jednu dlouhou cestu, Žaba ho jistil a já s Pavlem koukali jak mu to jde. Začalo pršet, Žaba se rozhodl, že nakonec nepoleze nahoru a tak jsem se rozhod, že do toho půjdu já, protože nepršelo už moc a cesta mě lákala. Začal jsem tedy lézd na druhého, cestou jsem vybíral presa. Cestou nahoru hned na začátku u prvního jištění byl těžký krok, který mi chvíli trval, ale pak už to šlo dobře až nahoru akorát těsně před koncem se mi šmikla noha tak jsem se jednou zhoupl ale jinak cesta to byla dlouhá a krásná. A Lukáš ji velmi šikovně natáhl.
Začalo se stmívat byl jsem hladový, hodnotných výkonu bylo mnoho a myslím, že se den vydařil. Rozdělali jsme oheň, pojedli a nevím jak ostatní, ale začal jsem usínat a tak jsem šel spát.
Druhý den když jsem se ráno probudil Lukáš rozdělával oheň a tak jsme u ohně za pěkného počasí posnídali. Zanedlouho dorazili další naši kamarádi tedy Franta s Maruškou, Barča, Pepa a Kuba. My co jsme byli na místě už od včerejška jsme se přesunuli dozadu do další skalní oblasti a Franta s Kubou si vyzkoušeli hned s kraje jednu cestu, kterou včera Lukáš jako první tahal a pak přišli dozadu za námi.
Byla tam jedna skála, kde bylo pár cest vedle sebe v obtížnostech 6 na které jsem se těšil, protože už den předem jsem si je prohlížel, že by jsme je mohli vyzkoušet. Vytvořil jsem tentokrát dvojici s Pepou a tentokrát tahal on a já jsem po něm buď to někdy natáhl a když se mi to nezdálo tak jsem danou cestu vylezl na druhého a pak vždy slanil a vybral matroš. Pepa tedy zkušeně rubal jednu cestu za druhou, Franta si také dal pár ondsajdu a Kuba na druhého. Holky si také vyzkoušely dvě cesty na druhého a já si spočl a opět udělal pár fotek aby jsme kromě písemných záznamů měli i fotografické. Žaba s Pavlem a s Lukášem lezli o něco dál než jsme byli my, ale co to nevím, ale věřím, že si určitě našli pěkné cesty které si vyzkoušeli. Než budu pokračovat dál, zmíním se o jedné cestě, kterou jsem si po Pepovi natáhnul i já a tak jsem začal tahat, ale zjistil jsem, že i když to byla šestka byla to těžší šestka a i když jsem si odsedával nakonec jsem to dobojoval až nahoru. Zabalili jsme to tam a přesunuli se zpátky. Někteří si šli spočnout do základního tábora a někteří pokračovali v lezení.
Zmiňoval jsem se, že Lukáš v sobotu na večer když už začalo pršet tahal jednu dlouhou cestu, dnes ji tahal znovu, ale jinak. Pepa si ji ale natáhl stejně tak jako Lukáš včera a já jsem si ji opět zopakoval na druhého. Když jsem dolezl nahoru, byl zvrchu krásný pohled a tak jsem se chvíli kochál. Pote co jsme slanili dolů, šel jsem do základního tábora k ostatním kde jsem poobědval a spočl.
Když jsem se vrátil spět už tam nebyli a tak jsem je šel hledat. Když jsem došel nakonec skalní oblasti, Žaba jistil Pepu v ňáké těžké cestě ,Pavel se chystal odjistit Lukáše, který si vyhlédl svoji další cestu. A co jsem dělal já já jsem běžel zpátky do tábora pro foťák aby se zaznamenali další hodnotné výkony. Jak jsem doběhl zpátky Lukáš už byl nahoře a Pavel se mě zeptal jestli bych místo něho nevylezl, řekl jsem ,že jo a tak jsem klukům předal foťák navázal se a šel do toho. Cestou nahoru se mi hned na začátku zdálo, že je lano těžší a těžší zjistil jsem, že tahám větší množství protože byl v něm zamotaný klacek. Hned jak jsem spravil lano pokračoval jsem dál cestou jsem už neměl žádný problém lezlo se mi dobře. Před samým vrcholem tam byl těžkej krok, který mi trval o něco déle, ale nakonec sem to přebušil a dolezl do zdárného konce. Pepa na druhé straně ode mě kde jsem lezl vytáhl si ňákou tu 6 a 7 aspoň teda myslím z toho co jsem viděl. Už jsme více nelezli a všichni se vrátili spět do tábora k ostatním. Zde jsme se pomalu začali balit a někteří ještě na chvíli zaboldrovali včetně mě a i pár fotek se ještě udělalo.
Musím říci, že víkend byl skvělý perfektně jsem si zalozil a myslí, že i ostatní a že každý z nich předvedl perfektní výkon.