Přejezd na Plcha

photo_iconNastala další zima a s ním tradiční přejezd přes Rychlebské hory až na Plcha což je název chaty v Račím údolí, kde byl cíl a kde jsme do neděle přespali. Když jsme s Frantou v šest hodin ráno dorazili na nádraží netušili jsme, že nás tentokrát pojede tolik.Kromě nás dvou a to podotýkám, že Franta jel poprvé tenhle přejezd jel ještě Žaba, Lukes, Pítr, Irenka i s Kimem, Pavel Taska, Radek a jeho brácha Pavel, Petr Hrouda, Pecan s Barčou, Sebastián, Patrik.Dokonce jel i švagr od Peti Hroudy, ale toho aspoň já jsem neviděl.V šest deset jsme konečně vyrazili z Javora s přestupem v Lipové a kolem půl osmé jsme konečně dorazili na Ramzovou. Udělalo se pár fotek někteří namazali lyže a vyrazili jsme na dlouho očekávaný přejezd. Více uvnitřfoto ZDE

Počasí nám přálo, sněhu nebylo sice tak jako vloni, ale tak akorát aby se dalo lyžovat. Ze začátku se to rychle rozprchlo někteří jeli přes Petříkov a někteří vrchem kolem Petříkova.Já, Pítr a Franta jsme jeli přes Petříkov.Mezitím Pecan s Barčou s Petrem Hroudou a s bráchou od Radka utekli a byli kdo ví kde. A když jsem chtěl konečně vyrazit, oznámil mi Lukes, že půjde vrchem. Když jsem vyšel kopec, počkal jsem na ostatní a řekl jim co mi Lukes oznámil a pokračoval jsem dolů do Petříkova. Myslel jsem, že se připojí k nám a když jsem sjel dolů s Frantou a s Pítrem jsme chvíli čekali a nic a tak jsme pokračovali dál. Cestou jsme potkali Barču a šli s ní. Chvíli jsem byl naštvanej, že jsme se tak rozprchli k tomu ještě telefonát od Žabi, že se sejdeme  na Smrku a aby toho nebylo málo, mrzelo mě, že Pecan utekl a nechal Barču samou. Když jsme přešli Petříkov, čekal na nás Peťa Hrouda s Pavlem a řekl, že si to protáhnou přes Paprsek. My ostatní jsme pokračovali dál v tu chvíli se objevil Pecan, který se vrátil, protože mu bylo asi divné, že stále nikdo nejde pokračoval tedy s námi. Jak jsme stoupali výš a výš nálada se mi zvedla a myslím, že i ostatním kdo šel se mnou když jsme v povzdáli viděli jak lesem nad trati, kde jsme šli my vyděli zbívajicí partu. Sešli jsme se všichni v jednom úseku a to jsem byl velmi rád. Chvíli jsme spočli, dali si něco ostřejšího na zahřátí a společně pokračovali dál. Cestou na Smrk se šlo dobře a po jeho zdolání jsme si v přístřešku udělali pauzu na svačinu. Za chvíli jsme pokračovali dál a čekali nás první sjezdy. Byly to krásné sjezdy a hned na začátku jsme padali jako  ty švestky a bylo u toho mnoho švandy. Hlavně Františkovi jak jsem si všiml se mu sjezdy velmi líbily a patřičně si to užíval. Pádu bylo hodně místami bylo méně sněhu, led a v jednom úseku i spousta haluzí.Před Kovadlinou je prudký kopec, který jsem před rokem přebušil na lyžích, ale letos sem ho musel vyjít, protože bylo málo sněhu. Po jeho zdolání Franta s Pítrem stáli na okraji skály,která byla hned vedle, já se přidal k nim a chvíli jsme rozjímali. Pak jsme se přidali k ostatním tedy Radkovi, Petrovi a Lukesovi, kteří na nás čekali a samozřejmně na ostatní s party, kteří postupně přicházeli. Zase jsme něco pojedli a dali ňákou tu dobrou pálenku. Letos sem měl i já Franta a Peťa Hrouda, každý dobrou pálenku a postupně jsme je všechny vyzkoušeli. Po chvíli jsme zase pokračovali dál. Radek s Lukesem a s Petrem Hroudou vyšli o něco dříve a než  jsme vyšli mi ostatní už jsme je nedohnali a setkali se až na chatě. Dokonce jak nám oznámil Žaba, zaslechl jak se Pecan s Barčou hádaj a že asi nebudou pokračovat dál. My ostatní jsme tedy pokračovali dál. Tak jak vloni tak i letos kluci fotili ty úžasné pády při sjezdu, které  každý z nás předváděl a u kterých jsme se tak nasmáli. Např. Pítr má pár fantastických fotek, kde předvádí svoje baletní umění. Dokonce i já při jednom svém sjezdu jsem tak tancoval, že jsem si chvíli myslel, že to neustojím, ale nakonec jsem to sjel bez pádu. Vždy když jsem věděl, že bych to neustál tak jsem sedl na zadek abych se zastavil. Za Břidličnou jak jsem se už zmiňoval byly na trati i haluze a velmi opatrně se muselo sjíždět, ale i přesto aspoň já jsem i tyto některé úseky se snažil sjet a tak jsem se zdokonaloval ve svém lyžařském umění. Sebastián perfektně sjížděl šlo vidět, že mu to velmi šlo, nebo Lukášova velká síla při bruslení i do mírných kopců. Obdivoval jsem i jak Kim tahal chvílemi Iris do kopců a ona si to velmi užívala no prostě byla to bomba. Čekal nás Špičák a cesta lesem, kde jsme vzhledem k nízké vrstvě sněhu museli přejíždět opatrně a sem tam jsme i spadli. Když jsme sjížděli smykem a v půlce na sebe čekali objevili se jeleni samozřejmně Kim je začal pronásledovat, jeden se dokonce rozhodl, že bude utíkat naproti nám, ale po chvíli si to rozmyslel vytočil se  a utíkal hluboko do lesa. Když jsme přejeli les, objevily se před námi Hraničky, kde místama nebyl už sníh, ale jeli jsme kolem lesa, kde bylo sněhu až až. No musím říci, že to po tom sněhu jak jsme sjížděli pořádně svištělo, Franta jako první, druhý Žaba, já Žabovi byl v patách a Pítr za mnou a ostatní postupně dojížděli k cestě, kde na nás čekalo milé překvapení. Lukes měl rozdělaný oheň a čekal na nás to bylo kolem čtvrt na tři. Zase jsme poseděli, pojedli něco vypili, počkali na Pavla Tasku, který byl sice poslední, ale dojel a to je dobře.Nečekaně dojel i Pecan s Barčoua to  je dobře, že to nevzdali a dojeli to také. Na poslední etapě nás čekali rovinky, mírné kopečky a sjezdy, kdy na jejím konci  jsme konečně všichni postupně dojeli na chatu a to bylo přesně ve čtyři aspoň u mě. U některých o něco dříve či později jak kdo dojížděl. Při vstupu do světnice Peťa Hrouda na přivítanou rozdával štamprdli slivovice. Co říci o večeru, byla dobrá zábava, pivo teklo proudem, velký dík Iris za vynikající zelňačku a Lukesovi za pivo a Vencovi alias doktorovi za roztopenou světnici. Opět se i fotilo já jsem si i na chvíli zdřímnul  přijel i Štěpán s Míšou, která dovezla vynikající buchty i Pepa nečekaně dojel. Druhý den ráno postupně všichni, kteří spali na chatě odjeli. Zůstal jsem jenom já, Žaba , Iris, Lukes a Peťa Hrouda. Dobře jsme si všichni popovídali, vypili ještě ňákou tu pálenku co ještě zbyla,sbalili se a  vyrazili už opravdu na poslední etapu tohoto přejezdu. Nejeli jsme tak jako vloni, ale přes Zálesí až na Travnou k Oravcům, kde jsme příjemně a dlouze poseděli a odpoledne pro nás přijel Radek i Pavel Taska se objevil a taky někoho vzal dolů. No abych se vrátil spět. Když jsme vyjeli z chaty cesta na Zálesí byla dobrá šel jsem ale pomaleji, protože z té pálenky jsem byl tak trošku vláčný takže mi chvíli trvalo než jsem se pořádně rozjel. Když jsme přejeli les, objevilo se před námi  Zálesí, po louce jsme sjeli dolů a pokračovali na Travnou.Lukes mezitím jako liška utekl a střetli jsme se až na Travné jak pajdá, protože jak řekl píchl si hřebík do nohy naštěstí to nebylo nic vážneho a společně jsme pěšky došli k Oravcům. Co bych tak řekl na závěr, všem velký dík za účast,hlavně těm co se poprvé přidali jako byl Franta či Patrik. Když je dobrá velká parta je vždy velká zábava a pochopitelně je pak i o čem psát no prostě opět to bylo krásné.

5 komentářů: „Přejezd na Plcha

  • 15. 02. 2013 (09:51)
    Trvalý odkaz

    Juro pěkně. Výprava musela stát zato. S třešničkou v podobě článku do deníčku. Nechtěl bych být prorokem, ale nejeden příběh by mohl být zhudebněn a stát se součástí lidové slovesnosti. 

    Reagovat
  • 15. 02. 2013 (12:33)
    Trvalý odkaz

    ….z toho plyne jisté ponaučení – nemluv o tom, co děláš (neděláš), nevíš, kdo tě poslouchá, a svatý Huberte budiž k tomu psu milostiv! ,.-D

    Reagovat
    • 15. 02. 2013 (14:48)
      Trvalý odkaz

      jojo, jak je to s tím pánem co srnky, vlky, veverky doma vycpával?

      Reagovat
  • 21. 02. 2013 (08:30)
    Trvalý odkaz

      Jestli někdo postrádá po akci spacák, mám ho doma.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Could create table version :No database selected