Za humny na ledu

photo_iconTak jsem si to fičel po račáku na běžkách se psékem a najedou čumím do kopca co to tam je? A ono voé led. Tak si hned říkám do toho musím jít.

Přijedu dom a první kdo mě napadne na nějaké ty blbosti s lezením je ten pán obojživelník. Tak mu volám: „Kámo ledy, ledy v račáku, ledy (zdůrazněno) pojď to okoštovat jaké to tam je.“ A on na to eéééé, eééééé a eéééé nečéééé se mi ale ve čtvrtek bude čas. No, tak tenhle panáček nic, dalšímu panáčkovi jsem se nedoval. A  tak dny ubíhaly.

Toš ten čtvrtek:

Vyrazily jsme na to místo ale oproti úterý, kdy jsem to zahlídl bylo nasněženo asi o 30 místy 40 cm sněhu na víc, tak byl ze začátku trošku problém najít místo, kde ten potůček s těmi ledy teče. No ale povedlo se.  Na sebe jsme naházeli skoro všechno vybavení co doma máme (tak když už expedice, tak ve velkém 🙂 ) a šli jsme na to. Jo já měl na sobě svůj prototip maček a docela jsem s němi zápasil ale pak jsem přišel na chybky ty vyladil a naposled to byla pohodičkááá.

Žabí hláška u prvního ledu: “ Ty vole to je vrstva jako prase, kde se to tu vzalo?“. No pak se to u každého ledu opakovalo, protože nám hlava nebrala, jak je možné mít v račáku ledy tlusté 30 – 50 cm.

Tak teda celkem jsou tam asi 4 ledopády. První má na výšku necelé 1,8 m a jeto takové prdítko, druhý je hned nad ním a má 2 m a jejich šířka je asi 1,5 m. Třetí je nejpěknější výška 4-5 m ale není to v kuse vede tam taková police se stromiskem (dobré na štand) ale je to nejpěknější a nejlepší led v tomto místě. Poslední led je vysoký tak 2,5 m ale není to kolmé je to hodně ukloněné, takže spíš ledový kopec to je.

No ale to není vše.  Kolem je docela hodně skalek a tak jsme si dali za cíl ještě poslední skalku takový kvak, ale na prvního s pofidérním jištěním mi prdel nahoře docela dobře lepila 🙂 . Ale nám šlo hlavně o zážitek a né o výkon.

Když jsme teda dolezli až na vrchol toho údolí nebo jak se tomu nadává, tak jsme mrskly mačky do batohu a hurá dolu ve sněhu. Ušlapali jsme prvních 7 m traverzu a najednou rup a čumím jak vyoraný krtek, kolem mě jsem málem urval lavinku (spíš lavinečku) ten odtrh měl na délku něco přes 6 metru. Ale tak pohoda sestupovali jsme dál. Místy jsem si sedl do prašanu a nechal se nést z kopca (to mě bavilo jak sviňa) ale žabákovi se nechtělo do toho sednout. Až jsem viděl hezké místečko ne sjetí po prdeli dolů. Tak mu říkám: „Vyber si cestu a jedem“ a on eééé, eééé a eééé. Tak jsem se nechal ukecat a sešli jsme to. Kousek pod tím jsem zjistil že kdybychom do toho sedli tak se svezem trocha víc možná bychom aj letěli skoro 3 metry, protože jsme byli na hraně skaly a s těma čelovkama se moc daleko nedosvítí a tím pádem nedočumí.

Toš takový je můj a žabí zážitek z ledu v račáku. Všem to doporučuji! Nejlepé po tmě ve svitu čelovek a s velkou fantazií protože nejlepší na tom je to oběvování!

Zdar Wencak (za chyby se neomlouvám protože to neumím 😀 )

Fotky hier!.

2 komentáře: „Za humny na ledu

  • 20. 02. 2012 (11:54)
    Trvalý odkaz

    eéééé, eééééé a eéééé nečéééé se mi:-))) Vidím, že Jura má vážného konkurenta

    Reagovat
  • 24. 08. 2012 (09:53)
    Trvalý odkaz

    Po čase jsem si zas přečetl ten skvost abych se zchladil v teplém létě. eééée 🙂 ha ha. Bez konkurence.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Could create table version :No database selected