Štramberk verzus Helfštýn

Opět po delší době jsem se s klukama vydal na dvoudenní lezení po zemích českých. Volba padla na Štramberk, který jsme absolvovali v sobotu a v neděli jsme se přesunuli na Helfštýn, kde byl i pěkný hrad na který jsme se bohužel nedostali.

A kdo teda všechno jel kromě mě Žaba, Lukáš, Pavel kterého jsme přibrali v Jeseníku a v Hranicích přesněji v Opatovicích Vencu.

Velmi jsem se těšil, protože ve Štramberku jsem byl naposledy jako malý kluk. Když jsme přijeli na místo a zaparkovali auto šli jsme se pěšky podívat do skalní oblasti. Bylo to kousek od parkoviště, protože se jednalo o bývalý kamenolom, kde byla i velmi krásná botanická zahrada a spousta dalších zajimavosti jak už fotky dokládají. Proto i po celý den, kdy jsme lezli procházelo spousta turistů. Počasí navíc přálo i když trošičku sprchlo, ale né tolik aby jsme to museli zabalit.

Prohlédli jsme si skály, jednalo se o vápenec, zašli pro věci a začali špekulovat kterou cestu ten či onen poleze. Žaba lezl s Vencou a jejich první cesta se jmenovala Narovnání za 5 a druhá Pekelná za 6. Co jsem měl tak možnost zpozorovat oba dva zkusili tahat, ale mám pocit, že se nahoru ani nedostali. To já jsem mezitím jistil Lukáše v jedné cestě, kterou vylezl velmi dobře. Když jsem za ním dolízal nahoru, byly tam některé místa těžší, ale jinak byla velmi hezká. Zhora byl krásný pohled na panorama. Neslaňovali jsme dolů, protože lano by nevyšlo a tak jsme aspoň měli možnost si skály obejít a podívat se na jedno místo, kde bylo taky pár cest. Byla krátká asi tři cesty vedle sebe a jeden projekt. Stěna byla hladká malé lišty byly zajimavé chtěl jsem je i v jedné chvíli vyzkoušet, ale nakonec jsme sešli dolů a zkusili něco delšího. Chvíli jsme spočli, pojedli, koukali jak Venca se Žabou drtí další cestu, kterou nakonec nevylezli. A co dělal Pavel kromě toho, že fotil a hlídal Lesana nakonec taky zalozil jednu cestu na druhého tak jako já po té co Lukáš natáhnul ještě jednu cestu, kterou právě kdysi Pavel lezl, ale nespomínám si už jak se cesta jmenovala. Cesta to byla pěkná v jednom místě se muselo trochu baletit aby jsme se dostali z úžlabí na hranu a pak nahoru kde to už bylo lehké. No opět Lukáš vybral pěknou cestu. Bylo skoro pět hodin když vedoucí botanické zahrady nás začala vyhánět kvůli končíci návštěvní době. Tak jsme se sbalili a šli počkat k autu, protože kluci ještě lezli a zkoušeli právě cesty o nichž jsem se zmiňoval. Skála nebyla vysoká a byly tam tři cesty po malých lištách, které jsem chtěl taky vyzkoušet.

Ve městě jsme si prošli uličky, kde byly krásné hystorické chaloupky a došli na náměstí, kde jsem udělal i pár pěkných fotek. Našli jsme si pěknou hospůdku, kde jsme povečeřeli a trávili večer. Nadšený jsem byl s cimbálové muziky, která po chvíli co jsme tam seděli začala hrát a hráli perfektně po celý večer dokonce jsem si i pár písniček zazpíval. Večer začalo pršet, ale nakonec jsme se kolem půlnoci uchýlili spát do stanu, Žaba s Vencou spali v autě.

Ráno bohužel bylo počasí špatné pršelo a tak jsme chtěli odjet domů, ale nakonec jak jsme přijeli do hranic počasí se u moudřilo a bylo nakonec hezky a mohli jsme tedy navštívit Tín nad Bečvou, kde je právě hrad Helfštýn a pod ním čtyři skální části a na jedné z nich jsme lezli po zbytek dne. Oblast se jmenovala Materrhornek. S Lukášem jsem si vybral cestu s názvem Supernova za 6. Super teda byla po té co jsem vylezl tam kde jsem vylezl, protože stupy a chyty byly kluzké neobvyklé, ale nakonec jsem to zvládl do třičtvrtě cesty. Chyběli mi poslední tři jištění abych byl až nahoře. Bylo to tam trochu moralovější. Musím se přiznat, že i začátek mi udělal trochu problém právě proto, protože tam byly kluzké místa. Lukáš si ji po mě taky vyzkoušel a podařilo se mu ji natáhnout až nahoru. Taky Vencovi a Žabovi, kteří ji po nás taky vyzkoušeli. Než si ale mohli tuhle cestu taky zkusit, lezli cestu s názvem Mercedes za 5+, která se křížila s cestou Mercedes Benz za 7-. Spodní část zvládli natáhnout, ale vrch, který byl těžší nepřelezli jak jsem si všiml když jsem lezl tu svojí. Zkoušeli i cestu Okupační za 5, kterou taky nepřelezli, protože se dostali do 7 cesty s názvem Řeč malomocných aspoň podle popisu ještě to mohla být 7 cesta s názvem Došli stupy. Podle toho co jsem četl v nákresu bylo tam mnoho cest, které se mezi sebou různě křížily. S Lukášem jsem ještě vylezl cestu Libustka za 5. Cesta to byla lehčí než ta první velmi jsem si ji užíval sice u posledního jištění jsem se trochu potrápil, ale nakonec se mi ji podařílo natáhnout až nahoru. Lukášovi taky, který udělal poslední tečku nedělního lezení.

Vylezli jsme tedy dvě cesty a Žaba s Vencou tři i když se nám některé úplně nepovedli, ale i to k lezení patří nekdy to jde a někdy zase né. Myslím však, že cesty to byly krásné, byli jsme obohaceni o nový typ skály, protože ze začátku to vypadalo aspoň pro mě, že to nepůjde ani lézt vzhledem k malým chytům. Prošli jsme si i ostatní oblasti, kde jsme potkali i pár lezců. Myslím taky, že by sme se tam mohli i někdy vrátit, protože cest je tam mnoho a pokuť budou tak zajímavé jako ty co jsme lezli tak to bude bezvadné.

Snad jsem na nic nezapomněl nic nezkomolil, nic mě už nenapadá je skoro 11. hodin večer když tenhlé článek dopisují. Monytor mi ukazuje už úctyhodných 927 slov takže myslím, že už to stačilo. A jaké to tentokrát bylo opět to bylo krásné.

FOTO ZDE