Boldr na kotě

V sobotu jsme se vydali opět boldrovat a to letos poprvé na kotu. Kolem 11.hodiny přijel pro mě Lukáš s Pavlem a vyrazili jsme. Cestou jsme ještě ve Vlčicích nabrali Frantu. Počasí nám přálo, bylo hezké slunečné počasí. Když jsme přijeli na místo, sbalili  se a šli lesem až na místo. Když jsem přicházel, vyděl jsem vzpovzdáli jak někdo sedí na skále a když jsem vyšel na horu , zjistil jsem, že je to Ondra se svoji přítelkyni. Spočli jsme chvíli po tom výšlapu, posilnili se, já začal opět fotit a za chvíli na kole přijel i Pepa.

Den byl opravdu vynikající, když se sešlo tolik zkušených boldristu, kteří tak jak jsem čekal předvedli perfektní výkony ve spoustě cest. Vznikli i pěkné fotky.

Ze začátku jsme se rozlezli na lehkých cestách, které byly hned vedle našeho obvyklého stanoviště. Zde i kluci vyzkoušeli jednu těžší cestu na kterou nakonec vyzráli. Vyzkoušeli jsme jak ze sedu tak ze stoje ňáké ty lehké cesty.

Poté jsme se přesunuli dolů,kde byla jedna nízká, ale zato dlouhá skála, kde bylo pár cest vedle sebe, které nebyly moc těžké a všichni jsme je dobře přelezli.

Lukáš s Ondrou si šli spočnout a já s Frantou a s Pepou jsme se šli podívat na věžičku, kde byla jedna cesta přímo nahoru, druhá po hraně vlevo a dalo se i lézt ještě vpravo.

Pepa jako první samozřejmně bravůrně přelezl až nahoru. Pak šel Franta ten to skoro dolezl a kousek před vrchem  mu to ňák nešlo a tak  seskočil dolů. V tom samém místě jsem skončil i já nevím jak se cítil Franta, ale já jsem v tom místě byl nejistý a když jsem hledal vhodné chyty, ubývaly mi síly a měl jsem i spocené ruce a tak jsem raději seskočil dolů. Pepa teda vyzkoušel cestu vlevo po hraně, která byla lehká a nejenom on, ale i já s Frantou jsme tuhle cestu přelezli. Vpravo jak jsem řekl, byla taky jedna cesta, kde oba dva vylezli až nahoru, kromě mě, protože zase tam bylo místo, kde sice byly chyty, ale byl jsem zase nejistý když bych se ňák začal přitahovat a chtěl se přehoupnout mohl bych třeba uklouznout hold bylo to  už o něco výš. Byl jsem, ale rád, že jsem je vyzkoušel a myslím, že se to příště podaří, protože nahoru už moc nechybělo. I kluci mě po celou dobu dodávali odvahu tím jak perfektně lezou.

Oba dva ještě vyzkoušeli jednu cestu,která byla kousek výš a byla taky vysoká samozřejmně dolezli až nahoru. Sice Franta říkal, že před koncem to bylo také trošku těžší, ale šlo to. Já jsem taky vyzkoušel i Lukáš ze kterým jsme se před tím dívali jak to klukům jde, ale nedolezli jsme. Musím, ale říci, že cesta to byla zajímavá samozřejmně ten kousek, který jsem vylezl. Šli jsme na chvíli spočnout, pojezt a než jsme opekli, sešli jsme ještě dolů překonávat další boldry. Už jsem, ale nefotil, protože jsem zjistil, že je karta plná, ale stihl jsem udělat krásné fotky.

Dole se mi už nedařilo, byla tam jedna skála, kde jsem se v každé cestě potrápil, ale aspoň jsem je vyzkoušel a vždy jsem aspoň pár kroků udělal. Byla tam, ale jedna cesta ze sedu, kde jsem se zvedl, dobře se postavil a chytil a vypadalo to, že kdybych se dostal o jeden krok výš už bych to snad přelezl snad příště.

Pepa už dávno odjel, když jsme tyhle cesty zkoušeli. Musím, ale říci, že Lukáš jak někteří říkají umí dost překvapit svým nenápadným a náhlým výkonem v dané cestě, kterou dokáže přelézt raz dva. Je radost se i dívat na Ondru s Frantou, kteří nejenom v těhle posledních cestách, ale i v ostatních předvedli perfektní výkony jak dokážou udělat různé technické kroky jde vidět, že jejich dlouhodobé lezení, kdy tenhle sport začali dělat nese svoje ovoce. I Pepa, který začal tenhle sport dělat později  perfektně léze.

Co říci na závěr rozdělal se oheň, opekli jsme špekáčky,  spočli a odjeli domů. Jinak jsem měl radost, že se den opět vydařil a že jsem v některých cestách se zase o něco dál posunul.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Could create table version :No database selected