Lyžařská výprava na Travnou

V neděli v 11 hodin jsem se vydal do Javorníka k Pavlovi Taskovi, kde jsme měli sraz na další lyžařkou výpravu. Když jsem přijel na místo byl jsem jako první a po chvíli dorazila Iris s Kimem. Vytáhl jsem foťák a začal jsem fotit krajinu atd. Jak jsem se tak točil a fotil, objevil se mi v objektivu Pítr, jak vyšel s domu a šel k nám. Jako poslední dorazil Lukes tedy přijel rovnou na lyžích. Posádka byla tedy kompletní a tak jsme vyrazili.

Vydali jsme se přes louky až k Antoníčku. Mezitím jsem fotil, Kim jako tradičně na chvíli utekl asi zase naháněl zvěř, ale za chvíli byl zase u nás. Čekala nás od Antoníčka dlouhá cesta lesními cestami, kdy na nás občas ze stromu spadl sníh. Drželi jsme se pohromadě, sem tam jsme si povídali no a tentokrát Irenka byla vepředu a tahala mančavt. Sešli jsme se u jedné studánky, kde jsme na chvíli spočli, Pítr nabral ze studánky vodu, já vyzkoušel její chuť a pokračovali jsme dál. Přejeli jsme kolem Dopiťátské  chaty a sjeli na cestu směrem na Plcha. Počasí nebylo příliš ideální bylo teplo a já poprvé šel bez bundy jen v mikyně. Protože bylo teplo, sníh byl těžký i v některých sjezdech to moc nejelo.

Cestou na Plcha se nic mimořádného nestalo jen Irenka práskla s Kimem do zaječích a setkali jsme se s ní až u Oravců, kde byl cíl. Za to Lukáš u Plcha na nás čekal. S Pítrem jsme vzápětí dorazili, spočli než se vydáme na ten zákeřný kopec, kdy na jejím konci byl Reslův kříž. Zde jsme spočli a počkali na Pavla, který zdárně došel.

Pokračovali jsme na zálesí, kde to bylo jenom kousek. Když jsem přijel na vrchol a sjel kousek níž, viděl jsem jen Lukáše s Pítrem jak jsou skoro dole. Já se na chvíli zastavil kochal se a udělal pár fotek.

Pokračoval jsem tedy za nimi dojel jsem jenom Pítra, Pavel byl někde vzadu, ale tak jako vždy to dobojoval je to statný bojovník. Na konci Zálesí jsem dohnal Pítra a spolu jsme lesem sjeli na lesní cestu a po krátkém sjezdě na jejím konci čekal  na nás Lukáš toš hezké to od něho bylo. Společně rovně šusem sjeli přes louky na Travnou  do místa, kde si minule Lukáš píchl hřebík do nohy. Nám se nic nestalo. Já jsem jen na konci jak jsem sjel a stál tak jsem sebou sekl na zem. Lukáš už sjel do maštale, já popojel kousek níž, počkal na Pítra jak sjede a mezi domy jsme společně dorazili k Oravcům. Zde tak jako vždy  jsme poseděli a počkali na Pavla. Nečekaně se objevil Pavel Janeček to jsme opravdu nečekali šel stejnou trasu jako my.

Zanedlouho se začalo stmívat a my museli rychle nasadit lyže a utíkat do stopy aby jsme včas dojeli do Javorníka. Pavel Taska šel napřed, protože  věděl, že ho stejně doženem a to se také stalo. Iris s Kimem jela taky napřed, ale tu jsme už nedohnali. Jeli jsme kolem lesa, mlha byla hustá, byla skoro tma a začalo mrholit. Jak jsme šli tou dlouhou bílou stopou, zdálo se to být nekonečné. Najednou před sebou vidím posed a odbočku vpravo dolů, začali jsme konečně sjíždět, hned jsem na konci spadl, Lukes taky, ale hned jsme pokračovali dolů. Sjeli jsme na cestu a  počkali na ostatní. Chtěl jsem ještě udělat fotky, ale už byla tma. Když jsme společně začali sjíždět, zdálo se, že to pojede dobře, ale jen do půlky, pak jsme museli zase zabrat, aby jsme dojeli dolů. Z cesty jsme šlapali přes louky kdy na jejím konci jsme viděli světla a to byl konečně příjezd do Javorníka.

Fotky zde.