Lyžařská výprava na Paprsek
Letos poprvé jsem se s klukama vydal na běžky. Jeli jsme na Ramzovou na Paprsek, kde jsem už dlouho nebyl a tak jsem byl velmi rád, že se tam po dlouhé době zase podívám. Zima nám přála napadlo mnoho sněhu, stopy byly perfektně upravené a hlavně nefoukalo. Bylo pod mrakem, výhled na vrchol nebyl ideální. Jelo nás hodně, kromě mě jel jako tradičně Žaba, Lukes, Pítr a dále Káťa, Radek a Pavel Taska. Když jsme přijeli na Ramzovou šli jsme si na chvíli sednout do restaurace, kde jsme čekali na zbývající tým, který zanedlouho přijel druhým autem. Kolem půl jedenácté hned jak jsme namazali lyže, vydali jsme se konečně na tůru. jeli jsme přes Petříkov a když jsme projeli, zastavili se a počkali na ostatní. Vydali jsme se vlevo, kde je sice cesta kratší, ale je tam prudčí kopec než kdyby jsme šli vpravo, kde jsem většinou chodíval když jsem jezdíval. Jak jsme procházeli touhle trasou, Pavel ještě jednou promazal Káti lyže, aby ji to dobře jelo, já se hlavně kochal jak jsou ty lesy krásně zasněžené a zamrzlé a velmi jsem si to užíval. Taky jsme na sebe sem tam počkali, aby jsme tak ňák pohromadě šli a došli vždy na daný úsek. Pěkné bylo od Žaby jak doprovázel Káťu, která jak říkala moc ji běžky nejdou, ale šla velmi dobře. Jak jsme překonávali poslední kopec tak jsem i poprvé spadl. Po jeho překonání jsme konečně došli na Císařskou, kde je několik variant jak dojít na Paprsek. Bylo to sice už kousek, ale chtěli jsme si to protáhnout a tak jsme si udělali okruh. Rozhodovali jsme se pro velký a malý okruh, ale vzhledem k času to byl nakonec tzv. malý Šengen v rozsahu 8. km. Byl jsem rád, že jsme šli tuhle trasu, protože jsem ji ještě nikdy nešel. Byl to pěkný okruh, místy rovinky i pěkné sjezdy a pochopitelně krása Jesenických hor kterou jsem po celou dobu výpravy pozoroval a obdivoval.Lukes s Radkem nečekaně utekli a já s Pítrem a s Pavlem jsme šli pohromadě a v jednom místě jsme počkali na Káťu ze Žabou, kteří šli pomalu. Dokonce jak jsme dlouho čekali, otočili jsme se s Pavlem a chtěli sjet kopeček a podívat se kde jsou, ale hned se objevili a mohli jsme tak pokračovat dál. Žaba najednou práskl do zaječích a jel asi aby si trochu máknul. Já jsem tedy zaujal jeho místo a šel jsem s Káťou zase já.Samozřejmně u každé odbočky na nás počkali, aby jsme věděli kudy vede cesta. Kolem druhé hodiny jsme konečně všichni přijeli na Paprsek, kde bylo narváno a měli jsme tak problém se někde usadit. Lukes s Radkem už spočívali a popíjeli pivo. Byl tam velký stan s občerstvením, kde jsme se s Žabou a s Pítrem usadili, spočli, najedli a taky vypili pivo. Na chvíli přišla i Káťa, která seděla se zbývající partou v chatě. Při zpáteční cestě jsme jeli klasickou cestou tedy přes Císařskou, kde jsme nejeli vpravo tak jak jsme přijeli, ale vlevo, kde je cesta delší a kde jsou táhlejší a krásnější sjezdy. Lukes samozřejmně byl vyjímka a jel sám vpravo.Jak jsme sjížděli poslední kopec před Petříkovem, zkoušel jsem jeden manévr, který mi nevyšel a spadl jsem, ale rychle jsem se zvedl a pokračoval, aby Káťa, která jela za mnou nemusela brzdit. Během chvíli havaroval i Pítr, nic se mu naštěstí nestalo a všichni jsme tak vpořádku dojeli na Ramzovou, kde jsme odjeli domů.
Jak jde vidět, tak džentlmeni ani motovidla ještě nevymřeli. Za sebe můžu říct, že jsem havaroval 3x a to na km 4, km 9 (pokus o bruslení) a km 12, kdy jsem si říkal, že jsem měl jet taky raději vpravo, než vlevo. Skol! Ho
No Pítre to víš všechno nezpozoruji kolikrát kdo spadl či zapomenu, ale myslím, že každý pád má něco do sebe pokuť není úraz i o tom by se dalo psát.Jsem, ale rád za komentář člověk aspoň ví co zapomněl dík měj se.
Když jsi na 9-tem padal při pokusu o bruslení, tak na 4-tem a 12-tem při pokusu o klasiku? Pane jo :-), jak dlouho jsi to šel?
Zcela odmítám pojetí autorova článku, z něhož jednoznačně vyplývá, že Káťa byla brzda! Dovolím si tedy napravit a osvětlit na mou osobu neprávem napáchané křivdy. Za prvé: ještě v hospodě bylo deklarováno, že se půjde poklidným, relaxačním tempem a už ze startu bylo nutno tento termín značně předefinovat, neboť někteří závoduchtivý běžkaři tento termín vůbec neznají. Za druhé: pokud jsem šla někdy pomalejším tempem /stávalo se tak opravdu,ale opravdu zcela vyjímečně/, tak pouze za účelem ryze kochacím..(kteroužto činnost závoduchtivý běžkaři zřejmě neznají); a konečně za třetí: i sám autor byl jistě svědkem toho, že jsem se nejednou ujala vedoucí pozice za povzbuzujícího pokřiku „Utíkej Katko utíkej“.
čili prosím autora, aby příště publikoval korektní informace, a neuváděl tak autora v mýlku.
S pozdravem, věrná čtenářka Káťa 🙂
Jedeš! Tak barvitým slohem aspiruješ na hlavního autora článku z příští akce, Katko:-)! Snad nezanevřeš na závoduchtivé lyžmeny:-).
v poslední větě mělo stát: ..a neuváděl tak čtenáře v mýlku. Korektura by Káťa 🙂
Někdo zítra na běžky? Příp. sambata?Skrz počasí asi šnelcug na Ramzovou a někam nahoru
Káťo čtyřikrát jsem se o tobě zmiňoval v článku jak to probíhalo,ale ve smyslu né abych tím dal najevo,že si byla brzda jak si napsala,ale dal najevo že si jela dobře.Právě proto, že někteří jeli rychle a já osobně právě preferuji pomalejší chůzi a také kochání tak jsem chtěl vyjádřit, že si toho velmi vážím jak si šla a jak šel s tebou Žaba nebo já. A tím jak Žaba šel s tebou a nebo já tak to bylo proto, aspoň já jsem to tak cítil abis nešla sama když někteří utíkali i to jak se čekalo a to proto aby aspoň někdo šel pohromadě.Copak by to bylo za partu kdyby každý utekl.No snad jsem vyjádřil vše měj se a nezlob se.
od srdce jako vždy Juro 😀