BOBR CUP 2012 – Tady končí sranda

Převzato z www.cykloserver.cz by Rudolf Růžička & CYKLOSERVER Team

11.10.2012 15:48

Když jsme na tento skvělý závodní podnik přijeli před osmi lety poprvé, ještě jsme netušili, že si získáme na Bobr Cupu takovou závislost. Celý rok jezdíme po všech čertech. Běháme po kopcích, proháníme bajk po velehorách a též vodák trénuje na těch nejdivočejších vodách v okolí. Pokaždé, když jdeme kolem nějakého říčního toku, dáme si jen tak cvičně brod na druhou stranu. Zkrátka ladíme formu ve všech třech disciplínách, abychom to vše zúročili právě tady, v Litovli.

V přípravě jsme nechtěli nic podcenit, neboť laťka byla nasazena již příliš vysoko. A zdatná konkurence, ta nám ji už nedovolí snížit. Náš běžec Lomi dokonce kvůli větší aerodynamice shodil dlouhé vlasy. Když loni vybíhal na trať při strhující hudbě z Posledního Mohykána, vypadal v té skrumáži běžců jako opravdový indián Čingačkuk. Netušil, že právě díky rozevláté hřívě jsem jej vždy bezpečně spatřil již z velké dálky, jak se řítí do cíle předat štafetu. Letos budu muset spoléhat na to, že budou přibíhající borce pěkně vyhlašovat do mikrofonu.

Zkušený kajakář Jura našel zase skryté rezervy v odlehčování výbavy. Vždyť všechno to sportovní náčiní má nemalou hmotnost a táhne nebohého vodáka ke dnu. Letos tedy zkušeně odhodil nepohodlnou neoprenovou špricku a oblékl lehkou dětskou plovací vestu, kterou si půjčil od nějakého minivodáčka z oddílu. Nešla sice zapnout, ale inovace na vzhled nehledí.
Já mám na starosti bikovou část. I po velmi hlubokém zamyšlení jsem stále tápal v otázce, co mohu v cyklopřípravě letos ještě zlepšovat. Vše už bylo vyšpičkované do extrému. Chodím tak zamyšlen po louce parkovací plochy tam a zpátky. Tam a zpátky. Teprve když jsem šlápl do psího lejna, tak mě to trklo: jediné, co je třeba ještě zlepšit je životospráva! Letos vsadím na rychlé cukry. Vypravil jsem se do areálu startoviště a když jsem míjel stánek s burčákem, bylo mi jasné, že to jsou ty optimálně rychlé cukry pro mě a hned jsem pořídil pár pohárků tohoto slaďoučkého suplementu. Nejen, že jsem pocítil okamžitý příliv energie, ale i velmi dobrá nálada se mi ještě více zlepšila.

A je to tady! Start 18. litovelského Bobr Cupu začíná během neohrožených běžců. V čele to chvíli vypadalo, jako když se právě otevře supermarket plný báječných slev. Ale již za prvním brodem se tempo zklidnilo, neboť bylo jasné, že sprint od startu do cíle tady není proveditelný. Skupina 282 běžců se začala pěkně protahovat. Již tady se projevilo, kdo z běžců je neplavec. Ti totiž získávali ztrátu i po každém dalším brodu. Zdaleka ne všichni měli to štěstí, že se mohli poprat s divokým proudem závěrečného brodu přes řeku Moravu těsně před cílem. Vypečenou 15-ti kilometrovou trať Litovelským Pomoravím zvládli běžci raz dva.

Postupně dobíhají do areálu koupaliště, kde se na ně už nedočkavě těší 282 hodně netrpělivých bajkerů. Z mohutného reproduktoru zaznívají další čísla přibíhajících borců. Dochází ke klíčovému okamžiku každé štafety – předávce štafetového kolíku. První bajkeři již dupou do pedálů a mizí kdesi v mlází na trati. My ostatní, trpělivější jezdci, se stále ještě tísníme na startu. Oči upřené k rampě s přibíhajícími běžci, pravý ušní boltec nasměrovaný k repráku. Hlásí další a další čísla, napětí by se dalo krájet. V tom se reprák s mohutným žuchnutím svalil ze stojanu k zemi. Ticho. Napětí se tím ještě prohloubilo. Náš běžec už tu musí být každou vteřinu. Přibíhají další běžci, kteří by se rádi zbavili štafetového kolíku. Zírám na rampu a vyhlížím Lomiho-Čingačkůka, letos již bez té typické vlající hřívy.


Pak se najednou vše strhlo, jako v němém zrychleném filmu. Splavený běžec Lomi přibíhá, v očích poselství z velikých dálek a v ruce ohlodaný štafetový kolík. Přebírám to jasanové dřevo a vyrážím, letos již po sedmé, na další objížďku našeho bobřího revíru. Dlouhý rychlý rozjezd místními luhy a lesy. Na odbočce tak tak nepřejedu zasněného regulovčíka a mizím v prachu prvního kopce. Trať nabízí na 25-ti kilometrech opravdu vyváženou kombinaci výjezdů s parádními technickými sjezdíky, pěkně mokrými brody a dalšími překvápky. Při krásném, slunečném počasí je však koupačka v řece velmi příjemným osvěžením. Pěkně husté okamžiky přicházejí tradičně na známých místech jako je Velká závrať. Na hraně ostrého terénního zlomu si láme hlavu překvapený bajker, jak se dostat tam dolů. Teprve, když za sebou slyší nekompromisní „Jedůů“, vidí, že není na vybranou, než zavřít oči a prostě to pustit.

Další divoká zóna se nachází pod Templem Chrámu přátelství. Technický sjezd skalním korýtkem působí trošku kamikadze, ale s přivřenýma očima to zase nevypadá až tak děsivě. Následuje moc hezká vyjížďka podél romantických ramen Moravy s velmi malebnými zákoutími až do cíle. Poslední šance na výrobu adrenalinu se naskýtá ještě těsně před cílem. Vyhlášený brod lze zkombinovat se strmým sjezdem do vody. Vůbec nechápu, že někdo sesedne a nechá si tohle parádní střemhlavé svezení ujít. Právě tady se vždy shromáždí davy diváků, v očích cejch očekávání. Vždycky se tady totiž někdo skutálí a vymáchá se víc než je obvyklé, za což jsou vám diváci neskonale vděční.

V cíli už se protahuje náš vodák Jura, klidný jako želva. Teď už se však neohroženě vrhá s kolíkem a vlající minivestou do hlubin Moravy. Vodácká část obnáší doběhnout a doplavat k plavidlu, projet vytyčenou 6-ti kilometrovou trať, překonáním brodu a přenesení lodě k rampě s následným sjezdem do bazénu. Než se vydejchám, Jura už je zpátky z poslední, vodácké mise a už se sápe s lodí na čtyřmetrovou rampu, aby závěrečným efektním sešupem do bazénu triumfálně dokončil naši skvělou letošní jízdu. Máme to z krku, ale jen pro tentokrát. Laťka byla opět lehce přizdvihnuta. Příští rok půjde opět do tuhého.

Extrémní závod Free Litovel Bobr Cup stále spolehlivě přitahuje více i méně profesionální nadšené amatéry, stejně jako pěkně crazy borce a borkyně. Startovní listina je stále zdobena krásně neotřelými názvy týmů, jako je: Pocem kamdešStay Alive nebo Rychle a zběsile. Pokud vás na trati předjíždí čert nebo nevěsta, nemusí to být tady na Bobr Cupu hned přelud. I takhle vyšňoření borci to tady umí pěkně rozbalit. Podat extrémní výkon a jedním vrzem udělat solidní show, to se cení! I po mnoha absolvovaných ročnících „Bobra“ nás pořád ještě dokáží někteří nápadití kolegové pěkně překvapit. Například bajkerka, která nejenže absolvovuje celou trať ve svatebním, ale ještě celou trasu třímá v ruce kytku, to je prostě superúlet. Jsem skutečně moc rád, že se ještě umíme radovat z volovin.


Velké díky pořadatelům, že jsme se mohli v sobotu tak parádně zhuntovat, pobavit se a konečně se taky jednou vykoupat.

  • Keep bobring!

Rudolf Růžička & CYKLOSERVER Team

One Response to BOBR CUP 2012 – Tady končí sranda

  1. Kanec napsal:

    Doplním, že z Javorníku se zúčastnili 2 a 1/3 týmu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.